Začalo to asi ke konci listopadu 2008... Najednou jsem přestal žrát, polehával jsem, ven se mi také nechtělo moc chodit. Tak si páníčkové myslili že na mě něco leze, nejspíš nějaká ta chřipajzna. Ovšem druhý den jsem začal mít i průjem a přestal jsem i pít tak to už na nic nečekali a valili mě rovnou k mému oblíbenému veterináři. Zde mě prohlídli a zkonstatovali že bych mohl mít něco ve střevech tak jsem dostal takový dvě velký stříčkačky s něčim bílym bylo to prej barium aby mi mohli lépe udělat rentgen... to do mě páníčkové cpali celej den, všechno bylo bílý jenom do mě to nemohli nacpat protože to bylo hnusný ale pak to nakonec do mě nějak dostali jenom jsem vypadal jak dalmatin a dřevěné obložení na zdi jakbysmet.. nemohl jsem jíst jenom pít jenže k jídlu jsem stejnak chuť neměl. Druhý den jsem znovu jel na veterinu. Udělali mi rentgen, ale ve střevech jsem nic také "seknutého" neměl. Páníčci tedy řekli že jsem opět vůbec nepil ani nežral. Hnedle jsem dostal nějakou injekci na povzbuzení k jídlu a pití a další antibiotika taky v injekci, páč bych jináč byl dehydratovaný. Říkali pokud se to pití do dalšího dne nezlepší hrozí mi infúze. No samozřejmě to bych nebyl já kdybych se napil. Ještě k tomu jsem začal tak schrbeně sedat takže páníčci ze mě byli doslova na prášky. Řekli tedy že se nedá nic dělat , ale že se jede na veterinu. Zde mě čekala slíbená infuze, nevěděl jsem co to je tak jsem nevěděl jestli se mám bát nebo těšit ale převažovalo to první. na tom stole jsem se tak hrozitánanánsky začal klepat až si myslili že se jim tam sesunu ze stolu. Postavili vedle mě takový veliký stojan a do něho nějakou lahev a v ní něco plavalo... najednou přišla sesřička s jehlou ... a už sem měl jehlu v nožce...docela to bolelo a najednou mi tam začala kapat zezhora ta nějaká výživa nebo jak tomu řikali takhle jsem tam ležel ještě asi třičtvrtě hodiny no a pak to odemě odpojili ale ta kanila v noze mi ještě furt zůstala prej kdyby se to muselo další den opakovat... nožku i s kanylou mi něčim červenym převázali a jelo se domů. Panička se bála abych si to přez noc nerozkousal ale pan doktor jí uklidnil že tohle se nestane. No jo jenže zase já. Jen co páníčci usnuli začal jsem pracovat. to červený na tý noze mě tak štvalo až jsem si to uplně rozrhal a dokonce kanilu jsem vytáhnul. No když ráno páníček vstal tak byl úplně bledej starostí jestli jsem to nesežral ale naštěstí mi to nechutnalo a zbytky červené gázy našel pod stolem i s kanilou. Asi jsem tu noc věřil že mi infuzy už druhý den dávat opravdu nebudou. Přijeli jsme na veterinu a tam mi pan doktor nabídnul nějaké dietní granule no a zamozřejmě sem mu je sežral málem i s rukou. Tak jsem jich pytel dostal domů. Dokonce i to pití se zlepšilo... huráá Alan pije volala panička do telefonu. Co bylo příčinou přesně neví ani pan doktor, zpočátku měl podezření na střeva ovšem na rentgenu nic nebylo potom na  slinivku jenomže to by znamenalo doživotní dietu. Naštěstí se potom poškození slinivky vyloučilo definitivně a řekli že ta slinika mohla být tak podrážděná až došlo k tomu k čemu došlo. Ale závěrem poslední prohlídky bylo to že veterinář řekl: ,,Jo Alane ty jsi, ale zapeklitý případ" no a potom se jelo domů. Od té doby se nic nezměnilo až na to že mám prostě náchylnější žaludek takže se nesmim "přežírat" a dostávat mastný a tučný jídlo jinak jsem uplně zdravý, hravý a stále čilý a zlobivý labrador!